Archiv

Fotograf Magazine

Křest    

Křest časopisu Fotograf #29
— Kontemplace

čtvrtek 8. 6. od 19 hodin

Ve střední a východní Evropě je tradice kontemplativní fotografie obzvláště silná. Jsou to často také umělci konceptualisté či performeři, kteří se snaží o osobitou formu souznění sebe sama se zvoleným prostorem prostřednictvím meditativních akcí spojených s přírodními rytmy, s přírodou jako ateliérem pro jejich záměr. Ve všech těchto přístupech je významným faktor času. Jde často o rituální opakování obdobných přístupů, kdy čas a stálý posun v rámci životního rytmu protagonistů neustále mění výchozí situace, zároveň však je zde patrný jednotný řád, který vévodí výslednému pocitu z jednotlivých fotografií a celých cyklů.

Fotograf Gallery

Výstava    

Vladimír Havlík
— Peak Performance

Na svém facebookovém profilu si Vladimír Havlík (1959) připojil pod jméno charakteristiku „old performer“. Co to znamená být „starým performerem“? Výstava ve Fotograf Gallery sleduje Havlíkovu soudobou praxi na pozadí jeho akcí z konce 70. let minulého století a následující dekády. Praxi, při níž pohlíží na vlastní minulost, přehodnocuje ji a nechává přehodnocovat, ale zároveň z ní těží možnosti pro současnost. Havlíkovo působení na poli akčního umění v minulosti mělo mizivé institucionální zázemí. Jeho současné „postperformance“ jakoby měly navázat na nepodmíněnost a spontaneitu, která tehdy jeho akce provázela. Zároveň jsou sebeironickými komentáři k vlastní umělecké identitě. Pravděpodobně tak jako přízvizko „old performer“.

fb

Fotograf Gallery

Výstava    

Rudolf Skopec
— Bez názvu

Již během studií v Ateliéru fotografie pražské VŠUP se Rudolf Skopec (1989) profiloval jako autor robustních puzzle ze zvlněných svitků černobílého fotopapíru. Působivost jeho děl se zakládala na součinu materiálových kvalit a rozměru kompozice, „tělesných“ námětů a humpoláckého technického provedení. Výchozím snímkem výstavy ve Fotograf Gallery je fotografie interiéru blíže nespecifikované architektury. Rudolf Skopec rozvíjí vztahy mezi jejím konstrukční skladbou a tektonickými poruchami přivoděnými konfigurací fotopapírů a mezi původním a nově utvářeným prostorem architektury i fotografie. Architekturu odpoutává od jejích časoprostorových souřadnic i fyzikální podmíněnosti – a v neposlední řadě klade důraz na vztahy třetí dimenze ve fotografii k její trojrozměrné objektové parafrázi. Instalace ve Fotograf Gallery je proto vnitřně uzavřenou, neopakovatelnou sítí těchto a dalších relací.

fb

Fotograf Gallery

Výstava    

Valentýna Janů
— Paralepse

Velkoformátovým plakátem Valentýny Janů zahajuje Fotograf Gallery sérii prezentací v chodbě Školské 28. Autoři jsou u této plochy naproti vstupu do galerie vyzváni, aby pro ni vytvořili svébytný fotografický projekt, v němž se vyrovnají s nezvyklým umístěním mimo instituci na pomezí venkovního a vnitřního prostoru. Billboard „Paralepse“ studentky pražské FAMU Valentýny Janů (1994) vychází z role šiřitelů i příjemců zpráv, do které se na veřejnosti dostáváme záměrně i nevědomky doslova každodenně. Autorka inscenuje fotografie nositelů takových zpráv, obsah sdělení ale rozpracovává způsobem, kterým zbytňují paradoxy komunikace v informačně zahlušeném prostředí.

fb

Fotograf Gallery

Přednáška    

Edgar Schwarz a Zuzana Šrámková
— Komentovaná prohlídka

úterý 18. 4. od 18 hodin

Komentovaná prohlídka výstav Edgara Schwarze a Zuzany Šrámkové, dvou fotografů odlišně nahlížejících život v punkových komunitách Ostravy. Zatímco Šrámková objevuje obrazy uvnitř komunity usazené v jednom z domů na Spodní ulici v sociálně vyloučené oblasti města, pro Edgara Schwarze je společenství lidí okruhem kolem něj samého, v jehož středu vždy stojí on, žena, se kterou má milostný poměr, a zejména jeho vlastní eros, potměšilý nebo zlomyslný humor a na odiv dávané pohrdání konvencemi.

fb

Fotograf Gallery

Výstava    

Edgar Schwarz
— Triumph der Zerstörung

Edgar Schwarz je v současnosti známý zejména jako člen hudebních formací Schwarzprior a Wolf Trap. Mnozí již zapomněli, že byl rovněž fotografem. A tak trochu na to zapomněl i on sám. Ve Fotograf Gallery představujeme výběr Schwarzovy práce z různých časových období. Jejich deníkový charakter, podpořený častým užíváním polaroidu, by nás neměl zmást. Tyto technicky nekvalitní a sexuálně explicitní momentky nejsou nějakým domácím pornem, ale především manifestací libertínského životního stylu, při kterém jsou večírky i vztahy divočejší, ale díky tomu také tak intenzivní, a který lásku a intimitu – Schwarzova ústřední témata – bere absolutně vážně, nesmlouvavě a vždy včetně hrozby jejího zničení.

fb

Fotograf Gallery

Výstava    

Zuzana Šrámková
— Spodní

Zuzana Šrámková (1988) se před několika lety přestěhovala do jedné z takzvaně vyloučených lokalit v centru Ostravy, totiž na ulici s příznačným názvem Spodní. Nevedla ji sem ani tak touha po dobrodružství či sociální cítění, jako spíš snaha „ušetřit prachy na víno“, jak sama říká. Postupem času zde ale jaksi mimochodem začala vznikat komunita umělců, hudebníků a „náhodných kolemjdoucích“. A právě život tohoto pestrého společenství, plný večírků, koncertů, alkoholu, ale i laskavosti, otevřenosti a mezilidských vztahů, zaznamenává Zuzana na svých fotografiích.

fb

Fotograf Gallery

Akce    

Nejen Školská
— výtvarná dílna

sobota 18. března od 16 hodin

Výtvarná dílna lektorky Barbory Smetanové zaměřená na právě probíhající výstavu Jiřího Poláčka „Nejen Smíchov“. S dětmi si v galerii prohlédneme fotografie Jiřího Poláčka, budeme si povídat o tom co, jak a proč se dříve fotilo, a nakonec vyrazíme fotografovat „strašáky“ ulice. Děti by si měly přinést mobilní telefon s fotoaparátem nebo digitální fotoaparát. Fotoaparát můžeme zapůjčit.

Délka trvání: 120 minut. Doporučený věk: 8-11 let. Kapacita: 10-12 dětí. Vstup zdarma.

fb

Fotograf Gallery

Přednáška    

Jiří Poláček
— komentovaná prohlídka

úterý 7. března od 18 hodin

Komentovaná prohlídka výstavy Jiřího Poláčka „Nejen Smíchov“ s autorovými kolegy a přáteli Iren Stehli, Janem Malým a Dušanem Šimánkem. Průvodní slovo k výstavě přednese rovněž její kurátor, teoretik a historik fotografie Pavel Vančát. Prohlídku uzavře komentované promítání fotografické dokumentace z legendární výstavy „9 x 9“ v cisterciáckém klášteře v Plasech, která se v roce 1981 stala vyvrcholením činnosti generačního okruhu fotografů soustředěných kolem teoretičky Anny Fárové.

fb

Fotograf Gallery

Výstava    

Jiří Poláček
— Nejen Smíchov

Jiří Poláček (1946 – 2016) patřil ke generaci fotografů, kteří v Čechách od sedmdesátých let nastolili nový standart profesionalismu. Přispěly k tomu jeho beatnické začátky v americké emigraci i následné ovlivnění okruhem Anny Fárové během studií na FAMU, kulminující legendární výstavou roku 1981 v klášteře v Plasech. Ústředním tématem Poláčkovy tvorby byl jeho rodný Smíchov, jehož atmosféru zachycoval rozličnými formami od sedmdesátých do devadesátých let. Od poloviny sedmdesátých let také asistoval Janu Svobodovi, a spolu s Ivanem Luttererem a Janem Malým byl od roku 1982 spoluautorem rozsáhlého portrétního cyklu Český člověk.

Fotograf Gallery

Akce    

Kam zmizel fotograf?
— výtvarná dílna

úterý 7. února od 16.30 hodin

Výtvarná dílna k právě probíhající výstavě Václava Stratila „Sedim“. S dětmi si přímo v prostorách galerie budeme povídat o autorovi, najdeme, kde se skrývá a nakonec se pokusíme za pomoci fotoaparátu sami zmizet.

Doporučený věk: 8-10 let. Kapacita: 10-12 dětí. Lektorka: Barbora Smetanová. Délka trvání: 90 minut. Vstup zdarma

V případě zájmu o účast pište do zpráv našeho profilu na sociální síti Facebook nebo na email info@fotografnet.cz.

fb

Fotograf Gallery

Výstava    

Václav Stratil
— Sedim

Fotografické ateliéry nejsou pro Václava Stratila pouze místem, kde si už čtvrt století dává vytvořit podobizny, ve kterých svou tvář využívá jako surovinu práci s výrazem a významem. Těží totiž také z daných parametrů a zaběhlých konvencí ve zde vytvářených typech fotografického zobrazení a činí z ní jednu z vrstev svého průběžného výzkumu. Na výstavě Sedim představuje několik řad nových pasových fotografických autoportrétů z posledních dvou let, v nichž právě ve výše zmíněném smyslu dochází na jednu z hranic fotografického zobrazení, aby po jejím překročení znovu objevil autonomní obraz. Spolu s nimi prezentuje také pokračování série Dvojice, na kterou navázal po více jak deseti letech.

fb

Fotograf Gallery

Výstava    

Rafani
— Trvalá proměna

„Trvalá proměna“ nebo „proměnlivé trvání“? Vyjde to nastejno, protože druhé slovo vyvrací první. Rafani vydali všanc galerii školákům a ti ji v mžiku změnili v obludnou kapli sv. Euforie. Vitální síla člověka jako oslňující a spalující záře, ale rovněž jako metafora hřmícího víru kolektivní psyché, vydrážděné emocionality a rozbitých desek společenské smlouvy. Rafani do tohoto prostředí vstupují s obrazy, které se dotýkají nervového systému společnosti a naší doby. O ní bychom rádi řekli, že se vymkla z kloubů. Kdyby nějaké klouby měla.

Festival Fotograf

Výstava    

Daniel Steegmann Mangrané
— Jsem čirý plyn, vzduch, prázdné místo, čas

Daniel Steegmann Mangrané žije v Brazílii. Zajímá ho kontrast mezi přírodou a civilizací, mezi evropskou tradicí a kulturou obyvatel pralesa. Zkoumá způsoby, kterými technologie ovlivňuje naše vnímání světa. Na jeho výstavě najdeme fotografie, koláž, filmovou smyčku a básně Stely do Patrocínio. Jeho dílo bychom mohli rozporcovat kategoriemi postkolonialismu, neokonkretismu, strukturalismu, antropologie, psychedelie nebo postinternetového umění. Lepší je však přijmout je jako jedinečný celek.

Fotograf Gallery

Výstava    

Plain Text

Představení vybraných textů skupiny umělců běžně svoji materiální tvorbou spojovaných s fenoménem shrnovaným zobecněnou a banalizující formulí „post-internet“. Výstava akcentuje elementy široké tvůrčí škály obsahu takových prací, zkratkovité pozornosti při internetovém browsingu a obecných schopností vnímat text v digitální podobě. Selekce textů je interpretována skrze performance francouzské umělkyně Julie Béna.

Fotograf Gallery

Diskuze    

Jak vyučovat post-fotografii?
— minikonference v rámci výstavy Famugrafie II

v pondělí 27. června od 16 hodin

Přibližně od přelomu milénia můžeme ve fotografii sledovat zásadní změny jak s příchodem digitální technologie, tak i s neustálým rozšiřováním jejího uměleckého záběru a jejím rozpouštěním a propojováním v mnoha dalších uměleckých formách. Jak může na takovou situaci reagovat univerzitní vzdělávací program, často postavený na modernistické premise autonomie média a jeho vlastní reflexe? Jak propojit technické profesionální dovednost s orientací v širším
uměleckém provozu?

Fotograf Gallery

 

Petra Herotová
— Fotoaparátka

Fotoaparátka vešla do bytu. Odložila brašnu a ze zvyku pustila rádio. Je jí jedno, co vysílají. Má čtvrt hodiny na to, aby se vysprchovala a odjela pro dceru. Pod proudem horké vody jí došlo, že nemá nakoupeno. V duchu počítala, v kolik se dostane k počítači. Čeká ji přeci ještě tak pět hodin u skeneru. Do džín se nasoukala ještě trochu mokrá. Přes hlavu si přetáhla tričko. V rychlosti zalila povadlé květiny. Při odchodu z bytu si všimla neumytého nádobí na kuchyňské lince.

Fotograf Gallery

Výstava    

Tereza Kabůrková
— Tereza Kabůrková a host Ondřej Maleček

Fotografka Tereza Kabůrková (1980) pozvala na svou výstavu malíře Ondřeje Malečka (1977). Řekla mu, že je hostem. Zákonitě se tak musela začít chovat jako hostitelka. Zvyk velí, že hostitel činí hostu dobře. V případě, že host-malíř namísto květin přinesl hostiteli malované obrazy, je na hostitelce-fotografce, aby namísto vázy zvolila nepříhodnější protějšek. Nabízejí se fotografie. A tak začne hosta obklopovat tím, co mu dělá radost. Pro Terezu Kabůrkovou ovšem znamená návštěva Ondřeje Malečka ještě něco jiného: posun těžiště vnímání její tvorby blíž k malířským principům. U jejích snímků lesních porostů, bledě šedého nebe či tapet vždy hrály větší roli, než bychom si u fotografa představovali.

Fotograf Gallery

Výstava    

Jan Nálevka
— Nové pojetí pokroku

Přibližně před třemi lety se Jan Nálevka (*1976) začal zabývat ideovými návrhy umělecké avantgardy 1. poloviny 20. století. V nabídce nového uměleckého jazyka, který měl sloužit propagaci a uskutečnění radikální společenské změny, totiž objevil další možnost pro své konceptuální parafráze „kancelářských prací“. V trojici realizací na výstavě ve Fotograf Gallery se tak dotýká fenoménů jako dobrovolné potlačení individuality ve prospěch kolektivu, dodržování a naplňování standardů a norem, nebo vyčerpávající dřina v rozporu s příslibem osvobození.

Fotograf Gallery

Křest    

Markéta Magidová
— Překlapy a přehmaty

10. 3. 2016 od 19.00

Křest autorské knihy Markéty Magidové. Pořádá Fotograf Gallery ve spolupráci s ArtMap a INI Gallery. Publikace intermediálně propojuje literární texty, fotografie, divadlo, současný tanec a grafická schémata. Hlavním tématem je pracovní prostředí firemní kultury i veřejných institucí: výkon, stres, vztah nadřízených a podřízených, elektronická komunikace, prokrastinace, konkurzy, předpisy, psaní CV a motivačních dopisů.

Fotograf Gallery

Výstava    

Finnur Arnar Arnarson, Karlotta Blöndal, Gunhild Enger, Þórunn Eymundardóttir, Monika Fryčová, Tommy Høvik, Elvar Már Kjartansson, Alena Kotzmannová, Iselin Lindstad Hauge, Julia Martin, Vladimír Merta, Pavel Mrkus, Greg Pope, Kristín Rúnarsdóttir, Ivar Smedstad, Vladimír Turner, Robert Vlasák, Diana Winklerová, Martin Zet
— Na pomezí samoty

Co se mění ve světě kolem, pokud ho nebudeme vnímat jen prostřednictvím médií, ale i na vlastní oči? Frontiers of Solitude / Na pomezí samoty zkoumá provázanost globalizované společnosti a přírody a podporuje výměnu informací a zkušeností, dialog a spolupráci mezi umělci, odborníky a nevládními iniciativami v České republice, na Islandu, v Norsku a v dalších evropských zemích.

Fotograf Gallery

Výstava    

Šimon Štrba
— Čtyři dimenze

Cílem výstavy Čtyři dimenze je rekonstrukce odkazu mladého, nadaného fotografa Šimona Štrby (1991-2015). Prezentací jeho souborů a dalších solitérních fotografií se snažíme vykreslit jak autorovu citlivost k fotografickému obrazu, tak jeho přístup k fotografii jako nástroji prozkoumávání vlastního životního prostoru. Třebaže Štrba volně přecházel mezi pořizováním bezprostředních fotografických záznamů, často pak užívaných v autorských publikacích, a koncepčně rozvrženými, aranžovanými soubory, vždy usiloval o vyzdvižení vztahového a emociálního rozměru své práce.

Fotograf Gallery

Akce    

Zájezd na výstavy Wolfganga Tillmanse, Jana Mahra a Václava Magida

18. 12. 2015

Ateliér fotografie UJEP v Ústí nad Labem a Fotograf Gallery vás zvou na celodenní zájezd do Českých Budějovicích na výstavy Wolfganga Tillmanse (Galerie současného umění a architektury – Dům umění města České Budějovice), Jana Mahra (Galerie D9) a Václava Magida (Galerie Měsíc ve dne). Odjezd z Prahy – 10.00 (I. P. Pavlova – Lékařský dům). Návrat do Prahy – 21.00. Cena – 300,- Kč.

 

Fotograf Gallery

Výstava    

Adam Havelka, Eva Rybářová, Matěj Pavlík, Jan Kováříček
— Agent

Rozechvělé a místy nezaostřené video v úvodu výstavy Agent může působit jen jako série jakýchsi nevydařených pokusů o filmový záběr. Jak ale jeden střídá druhý, stávají se zřetelnějšími určitá pravidla, podle kterých kamera prováděla sérii řezů prostorem jakési chodby – měnila výchozí stanoviště, „procházela“ mezi figurantkami, stáčela se ke sloupu, občas vyhlédla z interiéru skrze okenní tabulky, apod. Vezmeme-li jako základní východisko, že tyto sekvence nejsou žádnými nevydařenými záběry, musíme se zkusit zamyslet, čím by případně mohly být.

Festival Fotograf

Výstava    

Philip Gaißer, Michael Höpfner, Helmut & Johanna Kandl, Stephanie Kiwitt, Markus Krottendorfer, Tatiana Lecomte
— What Was Documentary Is Now Something Else

Krize dokumentu, formulována v době, v níž je produkováno a do oběhu uváděno více fotografií než kdy dříve, možná souvisí s jinou krizí, trvající minimálně stejně tak dlouho – s krizí platných politických, sociálních a ekonomických dohod. Jestliže vytváření závaznosti ve vztahu k současným událostem se zdá být přinejmenším obtížné, nabývá pak na významu jistý druh „archeologie“ současnosti. Dokumentární fotografické praktiky pak již nelze chápat jako – více či méně reflexivní – zobrazovací praktiky. Neodbytně se nabízejí další otázky spojené s měnícími se podmínkami jejich vznikání a jejich závislosti na dějinách, vědění, paměti, identitách, místech či násilí. Možná, že z obrazů pak musí vyplynout na povrch něco, o čem dnes ještě přesně nevíme, jak bychom to měli označit, něco jiného/something else…

Fotograf Gallery

Výstava    

Josef Rabara a Karol Radziszewski
— Zítra bude jinak

Výstava Zítra bude jinak vychází z konfrontace děl Josefa Rabary (Zítra bude jinak, 2015) a Karola Radziszewského (Kisieland, 2012). Oba autoři tematizují historii místního gay hnutí na pozadí osobních příběhů Stanislava Z. a Ryszarda Kisiela a nepřímo poukazují na úlohu, kterou v procesu nalézání vlastní sexuální identity obou protagonistů sehrála fotografie.

Fotograf Gallery

Výstava    

Barbora Fastrová
— In My Country...

Fantastická vyprávění o tom, co je v té které zemi možné, jsou autorce podnětem k vizuálním parafrázím v médiu videa a animace. Geopolitická realita dnešního světa je v nich k neuvěření stejně jako bujná fabulace nasbíraných neuvěřitelných historek. Výstava Barbory Fastrové (*1988) In My Country… je veřejnou prezentací její diplomové práce z Ateliéru fotografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Fotograf Gallery

Otevřené výzvy    

Výsledek Výzvy na uspořádání kolektivní výstavy ve Fotograf Gallery

červen 2015

S přihlédnutím k dramaturgii galerie a programové skladbě jejích výstav jsme k realizaci výstavy pro srpen a září 2015 vybrali projekt:

Josef Rabara, Karol Radziszewksi: Zítra bude jinak (kurátorka: Zuzana Štefková)

Dva zaslané projekty jsme zároveň doporučili k případné realizaci v průběhu roku 2016:

Adam Havelka, Matěj Pavlík, Eva Rybářová: Schindler a Lucy
Hybridize or Disappear
(kurátoři: Christina Gigliotti & Jen Kratochvil)

Fotograf Magazine

Křest    

Křest časopisu Fotograf #25
— Populární hudba

2. 7. 2015 od 19.00

Zvukový záznam na konci 19. století vyvázal hudbu z kontextu jedinečného koncertního vystoupení a spolu s rozvojem fotografie, rádia a televize daly vzniknout moderní populární hudbě. O jejích recipientech nikdy nešlo mluvit jen jako o posluchačích, protože stejně jako předchozí hudební formy, byla odjakživa audiovizuálním projektem, kde až na relativně krátkou dominanci rozhlasu coby „slepého média“ jedna složka výrazně nepřevyšovala důležitost druhé (viz význam slova image). 

Fotograf Gallery

Výstava    

Martin Horák
— Jiří

Martin Horák si vzpomíná, že plakáty s vyobrazením Marilyn Monroe ze série Skryté podoby Jiřího Davida strhal z plakátovacích ploch v roce 1995. Skoro dvacet let je měl složené pod postelí. Pak je odtud vytáhl a dal zarámovat. Jednoduchý úkon může být nadán velkou metaforickou silou. Dívat se na orvané reprodukce Skrytých podob je jako dívat se do tváře dvaceti letům českého vizuálního umění. Těch dvou desetiletí, o nichž si dnes považujeme za nutné znovu promluvit, znovu je zhodnotit, revidovat jejich obraz. Dívat se na ně ale také znamená nevidět nic z toho přímo.

Fotograf Gallery

Výstava    

Anna Hulačová a Viktor Takáč
— Černé světlo

V počátcích dialogu mezi sochařkou Annou Hulačovou a mediálním umělcem Viktorem Takáčem stojí fotografický princip „černého světla“, kontrastu mezi osvětleným předmětem a jeho tmavým pozadím. Hulačová propůjčila figurativní plastiky Takáčovi a ten pro ně vytvořil kontrastní prostředí z černé a bílé a světla a tmy. Při budování scény dbal o to, aby interakce materiálních a imateriálních prvků urychlovala uvolňování symbolických obsahů, jimiž jsou Hulačové plastiky charakteristické, a abstrahovala je v obecnější hierarchie mezi „dole-nahoře“, „při zemi-vzhůru“, „viditelné-neviditelné“, „průhledné-neprůhledné“, apod.

Fotograf Gallery

Výstava    

Jesper Alvaer a Isabela Grosseová
— Způsobilost

Způsobilost ve Fotograf Gallery se namísto institucionálního kontextu obrací k širšímu souhrnu  schopností umělce i adresáta umění, které nám umožňují brát sebe i druhého jako kompetentního. Podnětem se staly jim dvě série rozhovorů, které vedli na jedné straně s umělci, kteří přes osvojené dovednosti takzvaně neuspěli v uměleckém světě,  a na straně druhé s emigranty, kteří se po příchodu do nové země museli odvrhnout myšlení, přístupy a dovednosti osvojené v původní prostředí a začít znovu. Alvaer a Grosseová se ptají, není-li toto „neužívání původní kompetence“ podobné situaci a úkolům současného umělce i diváka.

Fotograf Gallery

Výstava    

Vladimír Skrepl
— Lež a lži

Název výstavy „Lež a lži“ má výklad psychologizující, který sleduje mužský a ženský princip, dominanci a autoritu a společensko-politický. Výstava chce ukázat soubor desítek autorských knih V. Skrepla, které vznikly v letech 2011–13 na podkladech katalogů, časopisů, obrázkových knih a atlasů, v nichž se autorské zásahy projevují technikou kresby, psaní, koláže, vytržení, malby a asambláže. Zásahy vznikají bezprostředně a poloautomaticky. Týkají se toho, co se odehrává teď, jakkoliv rychle ono teď propadá entropii. Skrepl knihy používá pro projekci svých představ a recykluje v nich širokou vrstvu tištěné produkce, z níž velkou část tvoří populární kultura a bulvár. Jako etnograf spojuje předměty různých oblastí a na základě nasbíraných „věcí“ společnosti ukazuje, čím prochází. Výstava se stejným názvem v Galerii výtvarného umění v Chebu zachytila i další podobu tohoto vývoje, kdy z množství materiálu ve Skreplově ateliéru vznikly, jakoby vlastním růstem, kolážované obrazy a sochy, jež tvoří „jedno tělo“ s vystavenými knihami ve Fotograf Gallery. Při vernisáži bude pokřtěna monografie Skreplových autorských knih.

Fotograf Gallery

Výstava    

Julius Reichel a David Krňanský
— Představ si, že na stoličce mezi námi sedí nahá dívka

„Všechnu moc imaginaci!“, prohlašuje Julius Reichel, sedíce v podřepu, aby snížil těžiště vlastního těla, narozeného mezi lety 1978 a 1984, a David Krňanský (1987) po něm opakuje: „Vechn m´imici“. Na pražské VŠUP vytvořili autorkou dvojici a uspořádali menší počet společných výstav. Pro Fotograf Gallery připravují zahuštěnou prostorovou instalaci, jejíž strukturu určují horizontální plány od stropu k podlaze – otevřený asociativní prostor umožňující zvratné čtení významů. „Název výstavy má výklad psychologizující, který sleduje mužský a ženský princip, dominanci a autoritu a společensko-politický“, píše Edith Jeřábková o jiné výstavě, ale my víme, že když tuto větu obrátíme o 360 stupňů, nebude to už tatáž věta.

Fotograf Gallery

Výstava    

Marianne Vierø
— Invariant Plates

Předlohou fotografického souboru Invariant Plates se stala kniha Johna E. Earharta The Color Printer – a Treatise on the Use of Colors in Typographic Printing. Tato výpravná příručka pro polygrafy z roku 1892 přináší vedle popisů tiskařských postupů rovněž velký počet příkladových vyobrazení, ve kterých je názorně předvedena práce s barvami a jejich soutisky. Marianne Vierø několik těchto vyobrazení (či jejich detailů) rozložila na jednotlivé barevné vrstvy a v temné komoře obrazy znovu složila v médiu barevné fotografie.

Fotograf Gallery

Křest    

When the Future Becomes Reality
— Křest kalendáře

6. 11. od 18.30

Ve spolupráci s pražskou ArtMap bude při příležitosti vernisáže ve Fotograf Gallery pokřtěn soubor sítotisků brněnského nezávislého nakladatelství G53 s pracemi Alice Nikitinové, Marka Meduny, Petra Cabalky, Kamily Zemkové, Alexeye Klyuykova, Václava Stratila, Lukáše Karbuse, Matěje Smetany, Jan Šrámka a Veroniky Vlkové, Lenky Vítkové, Petra Strouhala a Nikoly Čulíka.

Festival Fotograf

Přednáška    

Frazier King
— Klíč k vybudování fotografické sbírky

středa 29. 10. od 18 hodin

Frazier King, jehož fotografická sbírka byla v texaském Houstonu vystavována pro veřejnost i soukromým osobám, se s pražským publikem podělí o zkušenosti s jejím budováním. Ve své přednášce podá stručný nástin dějin sběratelství v daném oboru a dále popíše zdroje, které se nabízejí dnešnímu sběrateli. Rovněž se bude věnovat žánrovému a tematickému roztřídění fotografie – jak zvolit tematické zaměření a stát se kurátorem své vlastní sbírky – sbírky, která odráží životní zkušenost, filosofii a hodnoty sběratele.

Festival Fotograf

Výstava    

Martin Vongrej
— Čekání na konečnou přítomnost v nepřítomnosti

Práce slovenského umělce Martina Vongreje (1986) jsou nákresy s trojrozměrnými vizualizacemi organických vztahů mezi skutečností, vnímáním a lidským vědomím, realitou vnější a vnitřní, viditelnou a skrytou. Vongrej je loňským finalistou Ceny Oskára Čepana a účastníkem významné evropské přehlídky mladého umění Manifesta 8 v roce 2010. Samostatně se v Čechách poprvé prezentoval před několika měsíci výstavou v Moravské Galerii v Brně.

Fotograf Gallery

Výstava    

Matěj Smetana a Filip Smetana
— Fototektonika

Fototektonika je prostorovou intervencí do interiéru galerie, v níž fotografie hrají úlohu stavebních kamenů pro tři velkoformátové koláže na stěnách. Každá z nich sleduje poněkud jiný aspekt pátrání po pomezní zóně mezi fotografií, malbou, architekturou, grafickým designem počítačových her, plochou a prostorem, abstrakcí a zobrazením, dvojrozměrným obrazem a jeho iluzivní plasticitou. Poslední jmenované pak vstupuje do dialogu s dalšími, ještě nezmíněnými úpravami prostoru, jimiž jsou pokrytí podlahy asfaltovými pásy a stavba pilíře ze stejného materiálu.

Fotograf Gallery

Výstava    

Václav Magid
— Epimenidovy lekce

Pro začátek si ujasněme pár definic: Umělecké dílo je surovina pro dokumentaci. Galerie je kulisa, v níž je dílo vyfotografováno. Výstava je záminka k vydání katalogu. Teoretický úvod je předloha ke svému anglickému překladu. Text a ilustrace jsou materiálem pro grafické řešení. Obálka výtisku katalogu je podkladem pro fotografii zveřejněnou na webu. Jméno umělce je nástrojem pro vyhledávání na internetu. Internet je dominantní výrobní prostředek neoliberálního kapitalismu. Boje na poli umění fungují v kapitalismu vedle bojů politických či sociálních jako představení zakrývající proces, ve kterém bohatí bohatnou a chudí chudnou. Produkce kultury jen legitimizuje růst barbarství a já s tím nic nenadělám.

Fotograf Gallery

Výstava    

Kateřina Zochová
— Každý den něco ztratit

Fotografie, koláž, fragment, vrstvy, mezery, střih, animace, ruka, gesto, pohyb, děj… Jsou-li jmenovaná slova pro Kateřinu Zochovou klíčová, pak proto, že objímají jak její přístup k několika výtvarným médiím, tak poetický horizont jejího nakládání s obrazy. Kompozice jejích fotografií vznikají na skle skeneru. Drobné prvky se přeskupují a vrství přes sebe. Kousky rozstříhaných fotografií a abstraktní elementy. Při opakovaném skenování jich je stále více, ale zároveň dochází ke ztrátě obrazové informace. Čím více toho chceme říct, tím méně vyslovíme.

Fotograf Gallery

Přednáška    

Akce, restituce, palindromy
— Beseda o tvorbě Pavla Hečka

6. 5. 2014 od 18.00

Beseda o tvorbě Pavla Hečka a raných příkladech akcí pro fotoaparát v českém prostředí. Historik umění a kurátor výstavy Pavla Hečka ATOPOLEJELOPOTA Tomáš Pospěch seznámí veřejnost s dalšími díly a přístupy autora, který již v 70. a 80 letech vnášel do české fotografie konceptuální principy, práci s fotografickým archivem i prvky potměšilého znejisťování a ironie.

Fotograf Gallery

Výstava    

Pavel Hečko
— ATOPOLEJELOPOTA

Pavel Hečko se už během studií na FAMU na přelomu 70. a 80. let rozcházel s dobově převažujícími přístupy. Do české fotografie vnášel konceptuální principy, práci s fotografickým archivem i prvky potměšilého znejisťování a ironie. V podstatné linii své tvorby ve  zdvojovaných portrétech a zátiších něco nehraje, anebo se snad opakuje refrénem. První obraz je akcentován druhým, který je stranově převrácený, ale nikoli reverzibilní nebo reflexivní vůči svému protějšku. Došlo k dvojímu převrácení. Jednou v reálném čase před kamerou, kdy portrétovaná osoba zrcadlově zopakuje svůj předchozí postoj a podruhé mechanicky při vyvolání nebo tisku obrazu, kdy je převrácen zpět. Obrátíme-li věc dvakrát o 180°, dostaneme se opět k její výchozí poloze. U Hečkových fotografií nikoli. Jako by se v nich něco zadrhlo, došlo k systémové chybě a zůstaly napůl cesty. Dostavuje se zneklidňující pocit, že nalézt dokonalé řešení je navždy pokusem o nemožné. A přesto, až obsesivní touha po absolutní formulaci a absolutním pochopení stavu věcí a dění, je jejich rozluštěním. Obranou proti absenci řádu.

Fotograf Gallery

Výstava    

Pomalé fotografie Dušana Skaly a Jana Freiberga

Venkov na výstavě Jana Freiberga a Dušana Skaly není teritorium, ani komplex sociálních vazeb. Znamená ocitnout se „venku“ a procitnout do časoprostoru, v němž je člověk více sám se sebou. Být o samotě je nejintimnější zkušeností člověka. Když je člověk sám, klade si úplně jiné cíle, než když je nucen, aby něco prokazoval ostatním. Tuto samotu chápejme jako samotu od umění nebo samotu s uměním. Jan Freiberg ji prožil během několik let strávených v Klenové na Klatovsku. Dušan Skala za ní odešel do obce Zahrádka u Nepomuku.

Fotograf Gallery

Výstava    

Radek Brousil
— Studio Works

Radek Brousil (*1980) vyfotografoval vybavení vlastního ateliéru a tím obrátil pozornost k předmětům, které ovlivňovaly podobu jeho práce, ale dosud nebyly vidět. Jedná se o intimní rozhovor s věcmi, vedený v samotě ateliéru. Rozhovorem podobajícím se hře v šach, kterou hrál sám se sebou. Fotografiemi vlastních pracovních pomůcek vytvořil portrét druhého hráče, jenže zároveň vlastní autoportrét. Právě dává smysl, že nevyfotil přímo vlastní osobu a ani svého nejbližšího spojence – kameru. Vytvořil auto/portrét „fotografa v práci“ tím, že ukázal okolí a střed nechal prázdný. Výstava ve Fotograf Gallery je obsahově upravenou reprízou stejnojmenné výstavy v bratislavské OPEN Gallery (kurátor: Michal Stolárik).

Fotograf Gallery

Výstava    

Erik Sikora
— Introspektiva

Videa Erika Sikory (*1986) organicky propojují žánry reportáže, instruktážního filmu a videoeseje. Autor se nám v nich představuje jako vynalézavý podnikatel, zlepšovatel či vychovatel. Provází nás přes fáze stanovení „problému“, jeho analýzu k návrhu řešení. Paradigmatickou roli v jeho tvorbě sehrál soubor videí Tvoridlo (2011). Sikora Tvoridlo charakterizuje jako přístroj-nástroj-osobu a vystavuje ho různorodým podmínkám a situacím, skrze které se sám otevírá tvůrčí aktivitě a spontánnímu jednání. Tvoridlo jako by pak stálo v pozadí jeho další práce. Třebaže v nich cílí na řešení konkrétnějších témat, takže bychom ho za to mohli začít považovat za angažovaného umělce, pořád provádí stejný průzkum: čím je kreativita a jakých podob nabývá, když je vystavena podnětům okolního světa.

Fotograf Gallery

Křest    

Radek Brousil
— Křest autorské knihy Rozmluvy

12. 11. 2013 od 19.00

Na první pohled krajina. Estetické ztvárnění – zachycení přírodních krás i lidského působení, prolínání přírodní a kulturní krajiny, ale také série posunů, dialogů a jemných intervencí. Na straně druhé, osobní výpověď autora a především snaha se skrze objektiv přiblížit sobě samému. I tak lze ve zkratce popsat sérii Rozmluvy, jež se stala výchozím bodem pro tuto publikaci, ale také významným mezníkem v tvorbě Radka Brousila.

Festival Fotograf

Výstava    

Zbyněk Baladrán
— Mikroskop a dalekohled času

Stále věříme, že pohyblivý obraz je jistou formou vizuálního myšlení, zpřesňuje promyšlené a objevuje nemyslitelné. To platilo stejně v čase jeho vynalezení před více než sto lety, tak v dnešní době, kdy je každý roh sdíleného (společného) prostoru opatřen kamerou. Pohyblivý obraz osvobozuje oko, je negativem času, ukazuje to, co oko nemůže nikdy vidět: znaky dekódované reality, spontaneitu a vnější pohyb. Skrývá v sobě dialektický potenciál – je současně emancipačním nástrojem i nástrojem kontroly. Jak napsal Dziga Vertov: Naše oči, točící se jako vrtule, se na křídlech hypotéz rozbíhají k budoucnosti.

Festival Fotograf

Výstava    

Barbora Kleinhamplová
— Kružnice splývání

„Jazyk, kterým mluvíme, naše názory, schopnost rozsvítit světlo a spláchnout záchod, dokonce i způsob, jak dáváme najevo vzdor a vzpouru proti společenským konvencím, to všechno jsme se naučili od druhých lidí.“ Jsme tedy jejich dlužníky? A dluží ostatní nám? Barbora Kleinhamplová se zaměřuje na „dluh“ jako pocit konstituující vztahy mezi jedincem a společností a stopuje jeho iracionální pozadí až k příkladové studii násilného vymáhání, kdy namísto splátky přijde bezohledná odplata.

Fotograf Gallery

Výstava    

Petr Strouhal
— Bez názvu 2

Kontemplativní hry s fotografickým obrazem jsou Petrovi Strouhalovi východiskem pro anatomické studium obskurnosti. Formální vytříbenost je v nich okusována upatlaným kutilstvím, humor je nejen beze slov, ale většinou rovněž bez pointy, jež by publiku přivodila úlevný smích. Fotografický ateliér je místem, kde lze provádět pokusy s chlupatou abstrakcí a gesty mrtvé ruky. V galerii pak vzniká sestava obrazů a objektů, u níž se jazyk umění šmodrchá v novotvar, který nedokážeme uspokojivě ztotožnit s konkrétní emocí.

Fotograf Gallery

Výstava    

35 větví (Z fotografického archivu Víta Soukupa)

Na rozsáhlý archiv malíře a filmaře Víta Soukupa (1971 – 2007) narazil nakladatel Ivan Mečl při návštěvě umělcovy chalupy v jihočeské vesničce Dolní Pláně. Zde Soukup vytvořil část svého malířského díla a sem také v blíže neurčené době převezl fascikly písemností a obrazových dokumentací. Instalace ve Fotograf Gallery je prvním pokusem o prezentaci konkrétního zlomku těchto materiálů. V souladu se zaměřením galerie představuje dochované fotografické předlohy k Soukupovým obrazům z první poloviny 90. let minulého století. Právě tehdy Soukup začal ve svých malbách vycházet z novinových a časopiseckých reprodukcí. Těmto zdrojům zůstal věrný až do předčasné smrti v roce 2007. 

Fotograf Gallery

Výstava    

Silvie Milková
— Nemožnost přeskočit talíř

„Kdo lpí na neochvějné realitě, je bláhový. Povaha všeho je nestálá a klamná. Naše zvyky, jistoty, pevné body jsou překážky. Náhlý velký zlom může způsobit šok. Ale dlouhotrvající stav nejistoty, jakkoliv úzkostný a beznadějný může být, v sobě skrývá také možnosti vidět a pochopit věci jinak. Fotografie slouží k zalepení trhlin v chaosu i jasnosti stejně tak, jako slovo k pojmenování a lež k odhalení pravdy.“

Fotograf Magazine

Křest    

Pilotní verze časopisu Fotograf pro iPad a Křest časopisu Fotograf #21
— O fotografii

23. 6. 2013 od 18.00

Číslo „O fotografii“ cituje v názvu Susan Sontag, ale nemá být pandámem k jejím teoretickým úvahám. Fotografie se stala společensky již poněkud jiným mediem, než tomu bylo v sedmdesátých letech, kdy Sontagová své eseje o fotografii psala. Mezitím si totiž fotografie vydobyla svébytnou pozici mezi výtvarnými médii, po rychlém proniknutí do vrchních pater uměleckých disciplín v letech devadesátých minulého a v počáteční dekádě tohoto století. Historie i sama podstata média byla navíc znovu vystavována novým otázkám v souvislosti s rozvojem digitalizace fotografie, s tím souvisejícími postupným zanikáním některých původních fotografických principů jako je vztah negativ – pozitiv a podobně.

Fotograf Gallery

Výstava    

Lucia Sceranková (host: Pavla Sceranková)
— Slunce ve vitríně

Práce Lucie Scerankové (*1985) mají charakter fotografických konceptů ověřující imaginativní kapitál obrazu v režimech reprezentace obrazové reprezentace a D.I.Y. manipulace s obrazem. Sceranková sleduje, co se děje s vnímáním obrazu, když do něj jednoduše zasáhne. Nejčastěji pak konstruuje scény se zvratnou identitou „obrazu skutečnosti“ a „obrazu obrazu skutečnosti“.

Fotograf Gallery

Výstava    

Kateřina Držková
— Zákon série

Fotografka Kateřina Držková (1978) se v posledních letech věnovala interpretacím nalezených fotografií a analýzám masově tištěných pohlednic z turistických destinací. V novém souboru se pustila do oblasti nezajištěné rámcem metodické „práce s archivem“ a své komparativní postupy rozvolnila až na úroveň asociativních a estetických řetězení. Spojila fotografie různého původu a důraz kladla na křehké vazby mezi motivy, kompozicemi, barevnými akcenty a obsahy.

Fotograf Gallery

Výstava    

Vilém Novák
— Oni

Čím déle se ně díváme, tím silnější máme dojem, že vědomě jednají a komunikují. Je to jako pozorovat příslušníky cizího kmene. Odezíráme z gest a vzájemných interakcí, už už si myslíme, že jsme porozuměli, a vzápětí zase tápeme. Animované sekvence Viléma Nováka (1981) jsou založeny na pozorováních naprogramovaného prostředí, v němž se jeho bytosti z kostech a kvádrů učily a vyvíjely podle předem daných algoritmů.

Fotograf Gallery

Výstava    

Štěpán Grygar 12 a 13

Štěpán Grygar vybral na výstavu ve Fotograf Gallery snímky ze tří nových souborů barevných fotografií. Na jejich vzájemném spojení se pak nejlépe zahlédnout syntetizující povahu Grygarovy tvorby. Jako již v minulosti vícekrát vybral si motivy několik málo detailů všedního původu. Způsob jejich mapování fotografickými nástroji ovšem znovu odkrývá jeho úsilí o kombinaci odlišných hledisek v rámci jedné výstavní konfigurace.

Fotograf Gallery

Výstava    

Ivars Gravlejs
— Hodiny fotografie

Fotografie z výstavy Hodiny fotografie vznikly na workshopu se žáky jedné pražské střední školy. Studenti na něm rekonstruovali výjevy z fotografií velmi odlišných typů: reprodukcí historických maleb a soch, ikonických reportážních fotografií a anonymních fotografií stažených z internetu. Vybírali se je sami. K rekonstrukci směli využít pouze rekvizity z bezprostředního okolí.  Gravlejs jim fotografie bere, zvětšuje a rozvěšuje v galerii, jako by nebyly dokumentací, ale svébytnými obrazy, které tímto obklopuje (nepatřičná) aura.

Fotograf Gallery

Výstava    

Jiří Franta a Jana Kochánková
— TIA

TIA (tranzitorní ischemická ataka) je dle Jany Kochánkové provázena zrcadlovým viděním. Galerie si hraje na to, že je zkumavka – po uskutečněném pokusu vše zůstane důsledně v laboratoři, nic se z galerie nevynese na světlo denní a boží, aby změněné entity neinfikovaly přirozený (pokud můžeme tento termín ještě užívat) stav věcí. Takto vznikla výstava TIA Jany Kochánkové a Jiřího Franty, jejich první společná realizace. Vše zůstalo uvnitř pokusné buňky, jen postupně změnilo svůj tvar a umístění jako střípky v kaleidoskopu, jako předměty v krabici, jejichž přeskupováním se mění významy a jejichž trajektorie pohybu divák zpětně vyvozuje ve víře, že rekonstrukce znamená poznání.

Fotograf Gallery

Výstava    

Ladislava Gažiová
— Poušť

Malířka Ladislava Gažiová začala před časem experimentovat s fotogramy. Spolu s přesunem k jiným technikám se mění rovněž obsahy její tvorby. Poušť: u nás nepřítomné a námi nezakoušené prostředí a přesto silně stimulující naši imaginaci. Fotogramy, kresby, koláže a malé intervence do knih jsou zkoumáním jejích obrysů a hledáním průsečíku mezi subjektivní poetikou a zájmem o podoby reflexe odlišných a vzdálených kultur.

Fotograf Gallery

Výstava    

Jiří Hroník
— Deník majorův

Deník majorův vznikal v diskuzi s kurátorem Davidem Koreckým přibližně rok, na autorem předem zvolené téma inspirované literaturou a s předem promyšlenou dramaturgií. Fotografie tohoto souboru se dotýkají třech pomyslných hran. Především pracují s lineárním příběhem vyprávěným inscenováním situací s konkrétními postavami, kde Hroník využívá zkušeností ze studiové práce s modely, a jistého principu kukátkového divadla. Druhou rovinou, jejíž hrany nejsou o nic hladší, je zařazení fotografií přírodních živlů. Tam se pohybujeme mezi dokumentem a plně estetizovanou výtvarnou fotografií. Neklid vzniká již sousedstvím těchto žánrů, kde autor stojí vždy na opačné straně kulturního řetězce – jednou je neomezeným tvůrcem, stvořitelem světa obrazu, podruhé nicotným pozorovatelem přírody, s níž nelze měřit síly. 

Fotograf Gallery

Výstava    

Martin Kochan (host Cyril Blažo)
— Podobizny

Strategií Kochana s Blažem je dadaisticky koncipovaná satira. Kvalita fotografií je nízká, avšak to je fuk, protože Blažovi s Kochanem jde hlavně o spontánnost a kritický efekt. Kochan fotografuje Blaža, jak malými akcemi intervenuje na veřejných sochařských monumentech. Kochan – vzděláním sochař – prostřednictvím aparátu nalézá bizarní monumenty všedního života. Spojením jejich práce v jeden útvar vzniká metaforické významové pole vzájemných analogií.

Fotograf Magazine

Křest    

Křest časopisu Fotograf #20
— Public Art

20. 10. 2012 od 19.30

Výroční 20. číslo časopisu Fotograf zároveň slouží jako širší publikace k tématu a informační materiál 2. ročníku Festivalu Fotograf – Mimo formát. Tentokrát se zaměří na public art a transformaci chápání veřejného prostoru (nejen) v současné fotografii. Z prezentovaných autorů můžeme jmenovat: Dennis Adams, Susan Meiselas, Braco Dimitrijević, Wendy Ewald, Šejla Kamerić a další.

Fotograf Gallery

Výstava    

Michal Ureš
— Samaritaine blanc

Michal Ureš se snaží o rovnováhu mezi obsahem každé jedné fotografie, jejich vzájemnými vazbami a zobrazovacím potenciálem fotografického záznamu, při které si všechny složky dodávají impulzy. Jeho metoda je intuitivní a asociativní, přestože lze vysledovat zvýšený zájem o optickou zvratnost: předmětná realita na jeho snímcích je sice konkrétní, ale s potenciálem jevit se i jako abstrakce těles v prostoru. Ureš vyzdvihuje, jak fotografie klame a vytváří vlastní realitu.

Fotograf Gallery

Výstava    

Petra Steinerová
— Výměnný obchod

Výstava Výměnný obchod tak jako výše zmíněné projekty je výsledkem dlouhodobějšího záměru a práce, a také – a zde zvláště – fotografování spojeného s cestováním.
Autorka, která je i jindy citlivá k sociálním tématům a socialistické minulosti, se nadchla pro absurditu polozapomenutého společenského jevu socialistického systému – mezinárodní spolupráci a přátelství, celkově založenou na zrcadlovém obrazu a odrazu.

Fotograf Gallery

Výstava    

Anna Balážová
— Něco v obraze

Projekce Něco v obraze je sestavou krátkých sekvencí, paralelně probíhajících obrazů
a zvuků. Mladá brněnská umělkyně Anna Balážová (1987) nechává obrazy ke zvukům
přibližovat, splývat je, nebo naopak volí odstup, podtrhující vzájemnou nesounáležitost.
Záběry detailů reality, útržky animací a studiově vytvořených prostředí (krajin), kousky
šeptaného rozhovoru – jakéhosi praktického dohadování o technických podmínkách natáčení,  klapot pevných podrážek o podlahu i neidentifikovatelné ruchy skládá s jistotou v jejich  asociativní účin. Nejednoznačnost hierarchií a vazeb je letem po mezi vzájemných gravitací a jejich překonáváním, mezi tím, co vidíme a co slyšíme, mezi tím, co si vnímáme a co si představujeme.

Fotograf Gallery

Výstava    

Katarína Hládeková
— Second-Best

K lepšímu pochopení fotografické výstavy Kataríny Hládekové ve Fotograf Gallery může přispět zběžná prohlídka jejího portfolia. Narazíme při ní na řadu objektů – modelů propojujících tvarosloví nábytku a architektury na jedné straně, na fotografie podobných objektů na straně druhé a také na modely jakýchsi miniaturních galerií, v nichž autorka buďto vystavovala práce pozvaných umělců, nebo je stavěla přímo „na tělo“ jejich tvorbě. Aniž bychom nyní museli důkladněji rozlišovat, o co usilovala v jednotlivých případech, může být pro nás nosné, že lze vznikání vazeb mezi pojmy objekt, model, galerie a fotografie sledovat rovněž na její první samostatné výstavě v Praze.

Fotograf Gallery

Výstava    

Aleksandra Vajd a Hynek Alt
— the place from where you think

Aleksandra Vajd a Hynek Alt pracují nejčastěji ve dvojici a to včetně vedení Ateliéru fotografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jan Zálešák je ve své letos vydané knize Umění spolupráce, v části věnované fotografii, uvádí vedle Lukáše Jasanského s Martinem Polákem jako výraznou úzce spolupracující dvojici. V posledních letech se zabývali důkladnou, avšak nikoli bezduchou, analýzou fotografie jako média, média fotoaparátu a dalších aparátů vstupujících do procesu vzniku díla. Zkoumali jednotlivé elementy tohoto prostředí a pokoušeli se je vyvázat z původních souvislostí.

Fotograf Gallery

Výstava    

Bára Mrázková
— zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva

Téma výstavy nekončí u projektu Aleksandry Vajd a Hynka Alta, ale rozvíjí se dále v práci Báry Mrázkové s názvem zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, která nás už svým názvem zavádí do krajin zření, kde se funkce dívání pojí se funkcí chápání, tak jak to známe z anglického dvojího významu slovního spojení „I see“ (I know). Bára Mrázková nás svou instalací zastavuje přesně v místě rozhraní jeskyně a vnějšího světa, v momentě ostrého oslnění, kdy ztrácíme kontakt s minulým (dle Platóna světem smyslů, iluze, stínohry, doxa) neschopni ještě číst svět loga, epistémé.

Fotograf Gallery

Výstava    

Jednotka
— A.S.S.S. ABELLO, S.A.

Devadesátá léta se přechýlila do světa vzpomínek. Některým to připadá příliš brzy, ale mladší již nejsou schopni s nimi navázat jiné spojení, než zprostředkované. Jsou poslední dobou bezwebovou a to, že Jednotka svůj web měla a v archivu má, je zásluha jednak Krištofa Kintery, který jej vytvořil a zálohoval a jednak toho, že přežila do nultých let a ještě příležitostně ožívá v době festivalů 4 + 4 dny v pohybu, kdy připravuje vytrvale solidní bary s typickou a vyhledávanou atmosférou a spolupodílí se na celkové koncepci festivalu.

Fotograf Gallery

Výstava    

Robert Carrithers
— The Groovy dada lounge revisited

„Po jedněch schodech se šlo do nebe a po druhých do pekla,“ říká Robert Carrithers o budově na newyorské ulici St. Mark’s Place s číslem 57. Dům, v jehož sklepení se na přelomu 70. a 80. let skrýval Club 57, kreativní laboratoř všech non-konformních volnomyšlenkářů z East Village, totiž patřil ústředí polské katolické církve. (…) Robert Carrithers byl jedním z nich. Spontánně dokumentoval vše, co se v klubu dělo. Performance, zárodky úspěchů, první výstavy i zákulisí. Na jeho momentkách i portrétech, které se v Česku představují vůbec poprvé, se potkávají barmani se spisovateli, filmaři s budoucími celebritami. Vzniklo tak unikátní svědectví, které je obrazově stejně nespoutané jako program Club 57.

Fotograf Gallery

Výstava    

Tichá žena

Politicky i esteticky nekorektní výstava, pojednávající o ženě jako objektu ve fotografii 70. a 80. let na zdánlivě disparátních příkladech oficiálního umění i tehdejších outsiderů, chce ukázat, do jaké míry byl fotoaparát nástrojem uctívání ženského půvabu či zotročující zbraní. Vzniká tak subjektivní kurátorská konstrukce o tehdejších genderových kánonech, ale i o době vlastního zrození a jejím sex-appealu, o nostalgii a mizející touze.

Fotograf Gallery

Výstava    

Běla Kolářová (v doprovodu Tomáše Vaňka)
— Otisk, stopa, linie: fotografie Běly Kolářové

Výběr z díla Běly Kolářové (1923 – 2010) by bylo možno provést různými způsoby. Soubor, vystavený v galerii Fotograf, je ale dán předem – představuje výjimečně koherentní, kvalitní a některými položkami dokonce objevnou soukromou sbírku, zaměřenou takřka beze zbytku na tu část rané tvorby autorky, která se odehrává v prostoru fotografického experimentu.  Tomáš Vaněk (1966) reagoval svou participací na vysoce aktuální hodnoty jejího díla.

Fotograf Gallery

Výstava    

Alena Kotzmannová a David Böhm
— Velryba má srdce velké jako osobní automobil

Společná výstava Davida Böhma a Aleny Kotzmannové s pracovním názvem Velryba má srdce velké jako osobní automobil představuje instalaci, kde texty (DB) a fotografické obrazy (AK) volně asociují naše představy, aniž bychom byli schopni přesně rozlišit, zda se jedná o textový nebo vizuální vjem. Texty ve formě nápisů, objektů a instalací a skupina fotografií, nejsou určeny k lineárnímu čtení, ale vytvářejí specifický prostor, ve kterém můžeme, ale nemusíme jejich vzájemné vazby jednoduše odhalit.

Fotograf Gallery

Výstava    

Tomáš Moravec
— Náhradní měsíc

Nic nejde podle plánu. Název výstavy Náhradní měsíc vznikl ze snahy plány naplnit. Náhradní měsíc byl vlastně něco podobného jako přestupný rok. Starořímský kalendář byl ale sestavován každý rok jinak. Byl o desítku dní kratší, než rok tropický, kde se vystřídají čtyři roční období a slunce se dostane do stejného bodu, například od letního slunovratu k letnímu slunovratu, a také než náš současný Gregoriánský kalendář. Aby lidé vyrovnali tuto mezeru, přibližně jednou za dva roky vkládali do kalendáře tzv. Mercedonius – náhradní měsíc. Protože nic nejde podle plánu.

Fotograf Gallery

Výstava    

Authentic Boys, Roderick Hietbrink, Petr Krátký
— Moving Images

Výstava Moving Images mezinárodní skupiny Authentic Boys, holandského umělce Rodericka Hietbrinka (1975) a českého umělce Petra Krátkého (1985) je nejen prezentací současného videa a fotografie, ale zkoumá podstatu obrazu samotného. Činí to skrze imaginaci vnímanou jako veřejnou instituci a zároveň jako privátní sféru sebe-hledání skrze odrazy vnějšku.

Festival Fotograf

Akce    

CAKEBREAK burza
— Osmdesátky jsou víc než David Bowie

22.10. 2011, 14.00 - 19.00

Krotitelé duchů, The Breakfast Club, Madonna s podprsenkou od Jeana-Paula Gaultiera, ale taky legendární reklama na Apple nebo nezapomenutelný Knight Rider. Gilbert a George získávají Turnerovu cenu, u nás vzniká skupina designérů Atika a Rain Main vyhrál Oscara. Bylo to krušné období a to nezmiňujeme 80´s saka a vycpávky ramen. Všechno a mnohem víc zprostředkujeme pod dobovým heslem “Back to the Future” 22. října odpoledne.

Festival Fotograf

Výstava    

Jaroslav Anděl, Michal Kern
— Osmdesátá

Fotografie a krajina, toto slovní spojení nemusí nutně znamenat jen hledání krásného obrazu či jeho výseku, může se mnohem hlouběji dotýkat podstaty hledání, putování i porozumění životu člověka v krajině, v přírodě, tedy i ve světě. Putování krajinou může být citlivým romantickým hledáním vlastních kořenů, jako je tomu v případě Jaroslava Anděla, nebo pokorným voláním po záchraně krajiny a touze po harmonickém splynutí s ní jako v případě spřízněného slovenského umělce konceptuální povahy Michala Kerna.

Fotograf Gallery

Výstava    

Radek Brousil
— Bez názvu 9 – Bez názvu 15

Radeq Brousil se snaží pro klasickou analogovou fotografii zachovat konceptuální řeč a strategie. Jak naznačuje samotný název výstavy, používá mechanické metody k odlišení jednoho obrazu od druhého. Mění tak nejen podobu a způsob prezentace obrazu, ale skrze ně i jeho význam. Formálně – na této výstavě nejčastěji v rámci diptychů – posunuje obsahy jakoby šlo o hru.

Fotograf Gallery

Výstava    

Antonín Jirát
— Síla vzniku

Antonín Jirát, stále student Ateliéru Interaktivních médií na FUD UJEP, chytře zatahuje do uměleckého rámce obecnější otázky víry a náboženství, které se vkrádají do naší ateistické přítomnosti a které nebyly zcela eliminovány historií modernismu a komunismu. Vstupuje na tento tenký led vyzbrojen jakoby nevinnými gesty vypůjčenými z gagu, dada a punku. Jeho závěry jsou tak rychlé, že osvobozují jinak traumatickou látku, která vstupuje do hry jakoby mimoděk.

Fotograf Gallery

Výstava    

Jan Haubelt a Jiří Thýn
— Odlitek ruky s malým torsem

Co se stane, udělá-li umělec sochu z dokumentární fotografie, a co se stane, udělá-li umělec fotografii z dokumentární sochy. Jde vůbec o dokumentární sochu? Dokument koho? Haubelta a Thýna nebo Rodina. A jde vůbec o volnou fotografii, není i ona dokument, přestože se vystavuje jako svébytný žánr? Co pak dokumentuje výstava jako celek? Je únosné po tomto bujení pořídit fotodokumentaci výstavy? Je takto obnažený mechanismus obrazem naší chronické diagnózy? Jde o to, vytvořit alespoň pomyslný konec, smyšlenou smrt krásnou výstavou. Začne pak něco nového? Jaká fotografie je nedokumentární? Jaké umění není dokument? Co není dokument? Realita. Co je realita? Je otázka stále důležitější než odpověď?…

Fotograf Gallery

Výstava    

Matyáš Chochola
— Cesty toulavý

Únikové cesty, které hledá Matyáš Chochola jako východisko ze současné krize dominance racionality, mají jednoznačně odstředivý směr, pokud budeme za ideologický střed považovat onu nekonečnou nadvládu rozumu trvající od minulého století nebo, když budeme důslednější, nastalou už v době osvícenecké. Tak, jak se v uplynulých letech navracela moderna okysličená postmoderní kritikou (která otřásla pevným centrem moderny a její zaťatou pokrokovostí), tak se zdá navracet znovu postmoderna, jejíž prázdný střed se zaplňuje snahou pohnout zavedeným uspořádáním společenského systému.

Fotograf Gallery

Výstava    

Václav Kopecký
— Výstava

Pokud budeme uvažovat o výstavě Václava Kopeckého idealisticky, můžeme se nechat uchvátit čistým stavem, kdy obraz vzniká nulovými vstupními hodnotami a jeho výstupní hodnota rovněž nenese žádné materiální přidané hodnoty. Je to obraz galerie na její vlastní stěně. Galerie se sama sobě stává předmětem a sama sebe vystavuje. To vše se děje jakoby bez doteku a tedy jakoby samo.

Fotograf Gallery

Akce    

Book the Book

Malý Art Book Fair v Komunikačním prostoru Školská 28 a Fotograf Gallery. Organizátoři je zaměřili na malá, menší, nekomerční a nezávislá vydavatelství, a jejich knihy, fanziny i drobné publikace vydávané v malých nákladech. Součástí akce je také prostor pro prezentaci a prodej autorských knih současných umělců, fotografů, Ilustrátorů a typografů. Dvoudenní akci provází přednášky a diskuze těch, kteří se na vydáváni podílejí (vydavatelé, autoři, grafici, apod). Tématem diskuzí bude také současná situace publikací o umění, výhledy do budoucna a možnosti elektronického vydávání.

Fotograf Gallery

Výstava    

Richard Healy, Jiří Maha, Richard Nikl
— Hey Guys!

Tvorba těchto tří autorů v žádném případě není zatížena traumatem původnosti díla, přestože se o onu “původnost” (může být již násobně přenesená) často zajímají jako o místo určitého kontextu, výskytu, nálezu. Novým médiem se stává renderovaný obraz potažmo jeho převedení do objektu, instalace. Tato vizualizace dat sama o sobě znamená hledání způsobu jak zacházet s jinou realitou (možná nakonec původnější a kontrolovanou umělcem samým) než jakou sdílíme se současnou hierarchií společnosti. V jejich práci se zcela proměnil jak jazyk umělecký, který nemá ambice ukazovat jinakost umění a rád používá designových a průmyslových kompozic, barev, znaků a kódů tak jazyk komunikační, kde výtvarný slovník bez okázalosti nahradily spotřební kódy, čísla výrobků a počítačové procesy a programy.

Fotograf Gallery

Přednáška    

Abdallah Abu Rahmah
— Přednáška a promítání filmu Bil’in má láska

19. 5. 2011 od 17.30

Bil’inu, palestinské vesnici na Západním břehu Jordánu, hrozí, že přijde o polovinu své zemědělské půdy. Tu Izrael zabral za účelem výstavby nelegálních izraelských kolonií a takzvané separační bariéry. Obyvatelé vesnice se rozhodnou proti záboru své půdy protestovat. Film odhaluje neobyčejné vztahy, které se vytváří mezi vesničany a Shaiem Carmelli-Pollakem, režisérem filmu, který do Bil’inu přišel se skupinou izraelských mírových aktivistů.

Fotograf Gallery

Přednáška    

Tereza Stöckelová
— Whatever resists trials is real. (…) Nothing is known – only realized.

4. 5. 2011 od 20.00

Vědět, zobrazovat a vypovídat znamená zároveň zasahovat do skutečnosti. Přetvářet ji. Nově ji inscenovat. Singularizovat neurčitost. Vytvářet a potlačovat jiné. Podrobovat skutečnosti testu jejich reálnosti. Otázka nezní, jak přejít od konstatování ke konání, ale jak se vyrovnat s tím, že když zobrazujeme, vždy již konáme. Přednáška socioložky vědy Terezy Stöckelové a debata o vědě, umění a (ontologické) politice.

Fotograf Gallery

Výstava    

Andrea Stappert
— Fotografie 1985 – 2010

Andrea Stappert žije v Berlíně a v poslední době také často v New Yorku. V letech 1979 – 85 žila a studovala malířství na Akademii výtvarného umění v Hamburku. Poté se přestěhovala do Kolína, kde působila do roku 1998. Její dlouhodobá práce jen pomalu nabývá jasných obrysů jako celek a jako vyhraněná umělecká výpověď. Nebyla dosud zhodnocena významnou výstavou či monografií. Především proto, že její cesta je částečně autodidaktická a postupná, bez uplatňování programových ambicí.

Fotograf Gallery

Přednáška    

Karel Císař
— Fotografie po recesi. Poznámka k abstraktní fotografii.

29. 4. 2011 od 18.00

Příklon k abstrakci je v poslední době patrný ve fotografiích natolik odlišných tendencí, jakými jsou politicky motivovaný dokumentarismus či naproti tomu domněle indiferentní neoformalismus. Společným základem těchto protikladných uměleckých orientací je přitom zájem o formální redukci, abstrahování fotografie z jiných fotografií a konečně i o abstrakci sociálních a finančních procesů. Nové uchopení zastaralého pojmu abstrakce by mohlo rovněž přispět k revizionistickému čtení dějin abstraktní fotografie.

Fotograf Gallery

Přednáška    

Tereza Stejskalová
— Proč se dnes teoretici zapojují do uměleckých projektů?

21. 4. 2011 od 19.00

Političtí teoretikové, kteří se zapojují do kolektivních uměleckých projektů ve snaze překonat rozpor mezi levicovou teorií a praxí. Umění jako místo, kde se politická teorie stává konkrétním (kolektivním) konáním, byť v neutrálním prostoru umělecké instituce. Otázka subverzivní afirmace a spolupráce kolektivů s uměleckými institucemi. Estetika projektů přímo vycházející z teoreticko-politické vize a odpor, který taková estetika (didaktická, uniformní, ilustrativní) budí.

 

Fotograf Gallery

Výstava    

Ján Budaj a Dočasná spoločnosť intenzívneho prežívania (DSIP)
— Pracovná pamäť

Výstava v galérii Fotograf prezentuje časť archívu slovenského akčného umelca, ekologického aktivistu, revolucionára a politika Jána Budaja (n. 1952) a neformálnej skupiny Dočasná spoločnosť intenzívneho prežívania (DSIP). V rámci “normalizačného” obdobia sa sústreďuje na dokumentáciu a kontextualizáciu ich kolektívnych akcií a intervencií z rokov 1974 – 1981 v Bratislave. Tieto akcie boli konštruované ako nástrahy, ktoré divákov konfrontovali s ich bezprostrednou realitou; náhodní okoloidúci sa v procese prežívania vlastnej existencie menili na účastníkov podujatia.

Fotograf Gallery

Výstava    

Jan Lesák
— Případ pro začátečníka

Na toto vcelku jednoduché dílo Jana Lesáka se dá uplatnit hned několik teoretických postulátů od ztráty aury uměleckého díla Waltera Benjamina, vztahové estetiky a postprodukce Jeana Bourriauda až po praktiky „re-enactmentu“ a psychoanalýzy. Spojuje v sobě dvě zdánlivě protichůdné metody – empatickou a mechanickou. Možná právě toto spojení v díle zlomkovitě zachycuje něco z kafkovské absurdity filmů Pavla Juráčka. 

Fotograf Gallery

Výstava    

Peter Fabo
— Příloha inzerátu

Jakkoli je každá z prezentovaných fotografií schopna samostatné existence, považuji za nutné je vnímat ve vzájemné interakci, ve vazbách, které mezi nimi autor jejich instalací, řazením a formátem nastavil. Pro Petra je rovněž velmi příznačná rezignace na technickou “správnost”, namísto které upřednostňuje podobu, byť technicky nedokonalou (nízká datová kvalita, rozostřenost atd.), schopnou však o to cíleněji nést ideovou podstatu díla. V té se předmětem jeho zájmu, jak se alespoň domnívám, stává sama podstata uměleckého díla představená na poli příběhu.

Fotograf Gallery

Výstava    

Lenka Vítková a Pavel Sterec
— Provazový most

Výstava propojuje intuitivně nalézané koncepty a výběrový komentář. Lenka Vítková (*1975) se vyjadřuje malbou, videem, textem, Pavel Sterec (*1985) používá zvuk, text a zejména instalace, které často prostřednictvím fotografie integrují minulé události, energie, performance. Instalace vychází z konstrukce provazového mostu. Podvědomí zastupuje černá, a může to být tiskařská čerň i barva absolutně osvíceného papíru. Výstava je zařazena do programu Fotograf Gallery roku 2011, který je zaměřen na přesahování fotografického formátu do jiných médií a myšlenkových konceptů.

Fotograf Gallery

Výstava    

Conrad Ventur
— Screen Tests Revisited

To, co jiní považují za uzavřenou kapitolu, Conrad Ventur vnímá jako otevřenou formu. Conrad Ventur zachovává původní formát – délku, základní kompozici, světlo, zpožděný playback, přirozený vztah mezi portétovaným a autorem a samozřejmě autenticitu portrétovaných osobností tehdejšího hvězdného nebe (Billy Name, Bibbe Hansen, Ivy Nicholson, Ultraviolet, Jonas Mekas, Mario Montez, Sally Kirkland, Penelope Palmer, Mary Woronov, Taylor Mead). Tato současná perspektiva aktivně pohlíží na minulost a jako Warhol i Conrad zachovává kritický pohled na svět celebrit. Jeho Screen testy přinášejí nejen nové psychologické portréty Warholových superstars, které neztrácejí ani po letech svou auru, ale i jejich vlastní dvojí zkušenost z natáčení a novou zkušenost současného autora z provedení uměleckého gesta starého 45 let.

Fotograf Gallery

Výstava    

Adam Holý
— Překrásná, dokonalá tvář

Adam Holý dospěl do věku, kdy už fotografoval takřka všechno, co existuje. Teď chce, zdá se, fotografovat samotnou existenci. A ani jí vlastně nechce fotografovat, spíš jen nechat proudit. Samozřejmě to nakonec někdo musí vybrat, probrat a pověsit. Ale to Adama tolik netrápí. Adam značnou část letošního roku strávil na cestách, v jižní i severní Americe, ale i všemožně jinde. Přesná místa nejsou vlastně podstatná, důležitá je odtrženost. Tou se nechává unášet, aby z ní destiloval nové světy, zahalené mystikou a možností překročení.

Fotograf Gallery

Výstava    

Barbara Hammer, Martina Uhlířová, Veronika Neumanová, Helena Sequensová
— HAMMER!

Výstava experimentální americké filmařky Barbary Hammer, probíhající jako doprovodný program k letošnímu filmovému festivalu Mezipatra, představí výběr z autorčiny tvorby od počátku 70. let 20. století. Barbara Hammer se jako jedna z prvních filmařek ve Spojených státech soustavně zaměřila na tabuizovaná témata spojená s ženskou tělesností a lesbickou sexualitou.

Fotograf Gallery

Přednáška    

Radim Peško
— Prezentace, diskuze

15. 10. 2010

Pro grafického designéra Radima Peška je typografie průsečíkem nových technologií a proměňujícího se jazyka. Zabývá se navrhováním nových písem, edukační, výstavní a vydavatelskou činností. Je stálým přispěvatelem řady časopisů zaměřených na grafický design a vizuální kulturu v čele s Dot Dot Dot. K jeho nejnovějším tvůrčím počinům patří jeho vlastní digitální písmolijna RP.

Fotograf Gallery

Výstava    

Petr Willert
— Něco z babičky

Petru Willertovi se stal středobodem jeho četných fotografických projektů mnohovrstevnatý mikrosvět babiččina bytovkového 2+1. V průběhu celého studia v Ateliéru reklamní fotografie ve Zlíně až umanutě fotografuje portréty babičky nebo jejích kamarádek, detaily interiérů nebo babičkou vytvářený Hand Made: rukavice, ponožky a bačkory z různobarevných bavlnek z rozpáraných svetrů. Ve svém poslední projektu učinil umělcem rovnou svojí babičku. Na „babičce“ si plní povinná školní cvičení, volná témata i rozvíjí „mimoškolní“ tvorbu.

 

Festival Fotograf

Výstava    

Jan Fabián
— Absence krajiny

Prostředí, struktura města, sociální vazby a vztahy, globální versus regionální, stopa civilizačního znečištění… To je jenom pár z témat, kterými se Jan Fabian ve svých objektech, site-specific instalacích, performancích a videích zabývá. Jeho pozice nezávislého glosátora současného dění spočívá ve zpracování jak existenčních témat s globálním dopadem (viz projekt v nedaleké galerii Školská, kde zcela zaplnil 50 metrovou příjezdovou komunikaci k prostorám galerie řadou aut se zapnutými motory), tak v intimnějších tématech pro mnohé dnes již deformovaného vztahu k přírodnímu prostředí, ke kterému se vyjadřuje již od rozsáhlé instalace v libeňské synagoze prostřednictvím jakýchsi intuitivně zhotovovaných zvířecích příbytků

Fotograf Gallery

Výstava    

Jan Jindra
— Silvestry v hotelu Jalta (1982–1984)

Českou společnost osmdesátých let sugestivně pojmenovává Ostrava Viktora Koláře, vesnice Jindřicha Štreita, pohledy na ulici z okna bytu Jiřího Hankeho, výklady Iren Stehli, chodníky a okna Jaroslava Bárty nebo projekt Český člověk. Ale příhodně ji doplňují i fotografie silvestrovských nocí z hotelu Jalta pořízené tehdejším studentem FAMU Janem Jindrou pro maketu školní publikace. Mimo jiné znamenaly rozchod s českou dokumentární tradicí, ve které dominovalo důsledné užívání daného světla bez výpomoci blesku, snaha o pojmenování sociálních vztahů a pozitivní nebo aspoň shovívavý pohled.

Fotograf Gallery

Výstava    

Michal Škoda
— Records

Vystavený cyklus A4 koláží Michala Škody nevisí v galerii Fotograf Studio jen náhodně. Galerie se programově zajímá o různé přístupy a zacházení s fotografickým médiem. Michal Škoda systematicky rozvíjí postminimalistický program jak na poli praktickém – ve svých kresbách, obrazech a objektech – tak teoretickém jako ředitel a kurátor Domu umění v Českých Budějovicích. V poslední době ho nejvíce zajímá právě oblast autorské knihy, kam lze bez rozpaků vystavený soubor žánrově zařadit. Časový charakter práce, který odkazuje až k deníkové formě záznamů, na mnoha místech vyslovený vztah k hudbě a vyvstávající zvukové asociace daly vzniknout také názvu výstavy – Records. Celá tvorba Michala Škody je odvozena z pozorování věcí a jevů a jejich posunu do nové autorské konstrukce.

Fotograf Gallery

Výstava    

Dana Machajová
— Ekvilibrium (počátek osy)

Je-li osa, jsou dvě strany. Bez nich osa být nemůže, ve skutečnosti vlastně fyzicky neexistuje, je pouze předělem mezi prostory, je neprostorem. Na ose se tudíž nedá setrvávat. A přeci se o to svým způsobem většina znás snaží a balancuje vmarné snaze dosáhnout klidu v rovnováze. Jedná se vlastně o setrvávání v poli možností, těsně před rozhodnutím na kterou stranu se pohnout. Je to chvíle neurčitosti a iluze komplexity. Balancování se tak děje v jakémsi nečase a neprostoru, což dodává provazochodci pocit zakoušení věčnosti.

Fotograf Gallery

Výstava    

Jan Mahr
— Synthetic

Co kdybych se odvážil napsat k Janu Mahrovi jen jednu větu, třeba: Fotografie Jana Mahra jsou skoro neviditelné a vůbec v nich nejde o médium samotné fotografie, tak a tečka. Nebo: Fotografie Jana Mahra balancují mezi rafinovanou obyčejností a nebezpečnou lyričností. Co takhle: Fotografie Jana Mahra jsou jakoby o světle a zvolené předměty to mají už „jen“ dokazovat. A co třeba takto: Fotografie Jana Mahra svou předmětnost jen předstírají, aby se bylo čeho chytit v mentální prostoru naší zkušenosti (úzkosti).

Fotograf Gallery

Výstava    

Tereza Janečková a Pavlína Míčová
— Teleportace

Teleportace v názvu projektu Terezy Janečkové a Pavlíny Míčové nese odkaz ke Cronenbergově hororu Moucha. Psí a lidské tělo se v animacích mísí do rytmické obrazové stavby. Jakoby se teleport mezi živočišnými druhy stal kontinuálním procesem, který (oproti zmíněnému filmu) nese novou kvalitu v návratnosti. Těkavost proměn ale současně nese znepokojující dimenzi neuchopitelnosti příběhu. Odkaz k hororovému žánru i náznak narativu jsou nedourčené. O čem pojednává příběh?

Fotograf Gallery

Výstava    

Miroslav Machotka
— Tvarosloví každodennosti

Trpělivý analytik Miroslav Machotka (1946) je asi nejvýznamnějším z hrstky ryzích (a neklubových) amatérů, jejichž tvorbu nelze vnímat jinak než v kontextu aktuálního výtvarného umění. Po období studentských nerozvážností to pro tvorbu tohoto autodidakta platí již přes třicet let. Jak vysvětlit, že může být tak dlouho aktuální autor, který odolává všem aktualizacím: velkoformátovým kamerám i velkým zvětšeninám, barevné a digitální fotografii, ba i konceptualizaci umění atd.?

 

Fotograf Gallery

Výstava    

Silvie Kolevová
— Adaptace

Silvie propojuje obrazové svědectví dvou generací a zároveň tím stírá jeho přirozenou výpovědní hodnotu. Z rodinného alba svých rodičů a svého dětství konzervuje pro ni z jistého důvodu podstatné snímky, na které navléká nové obrazové odnože umělé fotografické „historie“. Staré záznamy, které sama nedokáže zcela interpretovat, iniciují současné kompozice předstírající o generaci zpátky posunutý život (mimochodem zdařile, především u momentkových imitací, ale na druhé straně nikterak ortodoxně, aby působily strnule).

Fotograf Gallery

Výstava    

Tereza Velíková
— Minus jedna

Velíková je dramatickou umělkyní brechtovského typu, a to v trojím ohledu: svým důrazem na gestiku odhalující anatomii postav, jež není nějakou jejich niternou psychologickou dimenzí, nýbrž sedimentem sociálních vztahů; kombinací médií, jež proti gesamtkunstwerku staví dramatickou laboratoř; a konečně využitím klíčového principu epického divadla, totiž přerušení a montáže – namísto rozvíjení jednání představuje stavy, namísto osudů situace.

Fotograf Gallery

Výstava    

Tereza Severová
— Včerejší zprávy

Tereza Severová byla Fotograf studiem požádána, aby výstavu postavila na půdorysu medailónu uveřejněném ve dvanáctém čísle stejnojmenného časopisu. Procházela portfoliem prací vytvářeným v rozmezí několika let a nedávno uzavřeným. Omezila se pouze na digitálně manipulované fotografie a vypustila práce v médiu videa. Na výstavě dohledává původní relaci mezi motivy zaplňování a vyprazdňování na jedné straně a obsahovým pozadím na straně druhé, jímž byla existence pojmů jako pravda, svoboda, tradice, apod.