Fotograf Gallery

úterý 16. dubna od 18 hodin

Pavel Příkaský, Miroslava Večeřová společně s kurátorkou Marianou Serranovou vám přiblíží nejdůležitější východiska společné tvůrčí praxe, a rovněž koncepci, kterou zvolili pro výstavu Isotonic Song. Dozvíte se více o jejich přístupu ke kombinaci různých médií, práci s fotografií, malbou, videem a performancí, ale také důvod, proč se všudypřítomnou ingrediencí tekutého procesu, který smývá hranice mezi živým a nerostným, stal rozpustný krystal soli.

Pavel Příkaský a Miroslava Večeřová
— Isotonic Song

20. 3. 2019 — 20. 4. 2019
Zahájení: úterý 19. března od 18 hodin
Kurátorka: Mariana Serranová

Fantaskní obrazy plynule procházejí médiem malby, technického obrazu, objektu a performance. Nevyhnutelnou ingrediencí tekutého procesu smývajícího hranici mezi živým a nerostným je krystal soli, substance sytící roztok lidské a zvířecí krve. Isotonic song skládá novodobou mytologii hybridních bytostí, téma vnitřně konfliktní tělesnosti se zpřítomňuje na jednu dobu v archaickém polymorfismu i futuristické perspektivě biotechnologií.

Fotograf Edition 2019
— Markéta Othová, Johana Pošová a Ivars Gravlejs

Fotograf Edition je novou edicí fotografického umění, jíž naše instituce usiluje o zvýšení sběratelského zájmu o současnou fotografii a zároveň o nabídku kvalitního a cenově dostupného vizuálního umění. Při její přípravě se náš tým opíral o dlouholeté působení na poli umělecké fotografie a bohaté zkušenosti ze zahraničí, kde právě limitované edice umění získaly oblibu jak mezi sběrateli umění, tak mezi těmi, kteří si artefakt chtějí pořídit domů nebo jako hodnotný dárek. Pro rok 2019 do ní přispěli renomovaná vizuální umělkyně Markéta Othová, fotografka Johana Pošová, a fotograf Ivars Gravlejs.

Fotograf Gallery

Výstava

Dušan Šimánek
— Herbář

1. 2. 2019 — 2. 3. 2019

Za více než čtyři desetiletí tvůrčí cesty se Dušan Šimánek (*1948) stal neopomenutelnou osobností české fotografie. Historicky vzato Šimánek přispěl do domácí vizuální kultuře vyzdvihováním výsostně výtvarných kvalit fotografického média. Šťastně se v tom projevila jeho senzuální citlivost a schopnost akcentovat koloristické a strukturální charakteristiky obrazu. Jeho fotografie však vykazují i sociální rysy, zejména skrze výběr předloh z oblasti všednodenní „lidové“ estetiky. Toto platí i pro jeho nový soubor Herbář, v němž se zaměřil na fenomén přírodních napodobenin. V rámci základního „analytického“ rozvrhu se k námětu umělých květin staví jako k autonomnímu výtvarnému problému barvy a rastru. Způsob provedení snímků vykazuje známky sentimentálního zaujetí, které jako by odpovídalo okrašlovací úloze květinových dekorací. V důsledku však diváka vede až k nejistotě nad nevratnými změnami světa kolem nás.