úterý 6. sprna od 18 hodin
Komentované prohlídky dvou paralelních výstav za účasti obou autorů. Markéta Othová vám poví, proč se výstavu Svět knihy rozhodla koncipovat výhradně z fotografií obálek knižních publikací, jejichž grafické úpravy je sama autorkou. Antonín Jirát vás uvede do principů své tvorby a patrně přiblíží, co spojuje fotografování tahačů a králíků se zajíci, a proč se kvůli fotografování kamiónů vypravil až do francouzského Calais.
Fotograf Edition je novou edicí fotografického umění, jíž naše instituce usiluje o zvýšení sběratelského zájmu o současnou fotografii a zároveň o nabídku kvalitního a cenově dostupného vizuálního umění. Při její přípravě se náš tým opíral o dlouholeté působení na poli umělecké fotografie a bohaté zkušenosti ze zahraničí, kde právě limitované edice umění získaly oblibu jak mezi sběrateli umění, tak mezi těmi, kteří si artefakt chtějí pořídit domů nebo jako hodnotný dárek. Pro rok 2019 do ní přispěli renomovaná vizuální umělkyně Markéta Othová, fotografka Johana Pošová, a fotograf Ivars Gravlejs.
—
Markéta Othová (*1968) je renomovaná česká fotografka a grafická designerka. Výstavou Svět knihy tyto sféry svého působení vrství přes sebe. Svým koncepčně jasně definovaným souborem vtahuje do hry témata jako osobní a odosobněné, autorské a apropriované, umělecké a užité, dokumentární a estetické.
—
Antonín Jirát (*1984) rád vytváří významové sítě mezi fotografiemi a objekty jako vzájemnými protějšky a analogiemi. Východiskem jsou mu technické aspekty fotografování se svými specifiky a hranicemi. Ve výsledných instalacích jsou však fotografie i objekty pouze součástkami stroje, který funguje poněkud nepředvídatelně, naznačuje, ale také svádí z cesty. 
pondělí 22. července od 19 hodin
Sevastopolský rodák a v Čechách vystudovaný fotograf Andrii Konontsev ve svých projektech kontinuálně řeší téma ukrajinsko-ruských vztahů a krymskou otázku. Jako hosté prezentace a besedy se představí Milan Bureš, fotograf a filmař dlouhodobě zaměřený na post-sovětské republiky a Rusko, autor fotografických knih Sevastopol a East of Eden, a spolu s ním Michal Lebduška, analytik Výzkumného centra AMO se specializací na politický, bezpečnostní a společenský vývoj na Ukrajině a ukrajinsko-polské vztahy. Moderátorem besedy je Stanislav Bříza, zakladatel publikační platformy BFLMPSVZ, který s Andriim Konontsevem momentálně dokončuje jeho knihu Homecoming.
30. 6. 2019
Dne 21. června 2019 zasedla v Praze mezinárodní porota Fotograf Residency ve složení Šymon Kliman (Nová Cvernovka – Bratislava), Judit Szalipszki (Trafó – Budapest), Joanna Gorlach (Fundacja Sztuk Wizualnych – Krakow), Aleksi Sosselia (CCA –Tbilisi) a Tereza Rudolf (Fotograf). Každý zahraniční partner představil své nominace na pobyty umělců / umělkyň a kurátorů / kurátorek. Jména vybraných rezidentů a rezidentek byla veřejně vyhlášena tentýž den večer ve Fotograf Gallery v rámci programu ke křtu nového čísla časopisu Fotograf #33 Investigace.
v pátek 21. června od 18 hodin
Pod názvem investigace hledáme v umělecké práci soustavné zkoumání informací jako nedílnou součást procesu vzniku. Inspirací je nám investigativní žurnalistika, která nejen, že je stěžejním whistleblowerem momentálně poněkud zkoušených demokratických systémů, ale v podstatě tím nejdůležitějším impulsem pro zachování základních principů politické a sociální rovnosti. V rámci diverzity prezentovaných přístupů se chceme pohybovat ve škále od příkladů z žurnalistiky, či projektů dokumentární fotografie, které překračují svým pojetím či rozsahem formát reportáže, přes ironizující komentáře politické situace až po ryze umělecké projekty širších interpretací, jejichž významnou součástí je právě proces zkoumání mocenských taktik či podezřelých aktivit poškozujících ideály občanské společnosti.
—
Výchozím momentem výstavy Jana Kolského je organizované zaměstnávání lidí na řešení takzvaných recapcha, které v internetovém prostředí slouží k odlišení lidí od automatizovaných algoritmů a botů. Jsou placeni za to, že obcházejí kontrolní mechanismy a otevírali prostor pro šíření spamů a jiných nežádoucích dat, většinou reklamy. Tato situace ukazuje obecnější obraz současného vztahu člověka k automatizovaným systémům, kdy se člověk stává rozšířením stroje. Má však i své závažné ekonomicko-sociální konsekvence.