Nic nejde podle plánu. Název výstavy Náhradní měsíc vznikl ze snahy plány naplnit. Náhradní měsíc byl vlastně něco podobného jako přestupný rok. Starořímský kalendář byl ale sestavován každý rok jinak. Byl o desítku dní kratší, než rok tropický, kde se vystřídají čtyři roční období a slunce se dostane do stejného bodu, například od letního slunovratu k letnímu slunovratu, a také než náš současný Gregoriánský kalendář. Aby lidé vyrovnali tuto mezeru, přibližně jednou za dva roky vkládali do kalendáře tzv. Mercedonius – náhradní měsíc. Protože nic nejde podle plánu.
Tento postup by se dal vnímat jako určitý myšlenkový model. Snažíme se obhajovat důsledky svých chyb a bojovat s nimi, aby alespoň něco z našeho původního záměru zůstalo. Jakákoliv maličkost, kterou člověk koná, je ovlivňována vnějšími okolnostmi, které narušují její hladký průběh. Tomáš Moravec je ale schopen těchto vnějších okolností využívat a vyhledávat jejich specifika. Přizpůsobuje se místům, se kterými pracuje, ať už jde o galerijní či negalerjiní prostory. Pro Tomáše je architektura motivací, každé místo i přes jeho nedostatky respektuje a uchopuje jeho individualitu, se kterou následně pracuje. V případě výstavy ve Fotograf Roomu Tomáš přistoupil na určitou formální hru a nechal si nadiktovat předem dané překážky, jež je nucen respektovat. Jak sám tvrdí, překážky jsou výzva a třeba někdy půjde všechno podle plánu.
Seznam překážek:
1. vzít v úvahu výstavu v gallery (Kotzmannová a Böhm)
2. výstavu koncipovat tak, aby se nenarušila užitnost místnosti (průchod místností atd.)
3. využít alespoň jednu fotografii
4. společenské téma, na které nikdy ve svých úvahách hlouběji nenarazil
5. zákaz použití elektrických přístrojů při tvorbě
Veronika Daňhelová
