Tereza Severová byla Fotograf studiem požádána, aby výstavu postavila na půdorysu medailónu uveřejněném ve dvanáctém čísle stejnojmenného časopisu. Procházela portfoliem prací vytvářeným v rozmezí několika let a nedávno uzavřeným. Omezila se pouze na digitálně manipulované fotografie a vypustila práce v médiu videa. Na výstavě dohledává původní relaci mezi motivy zaplňování a vyprazdňování na jedné straně a obsahovým pozadím na straně druhé, jímž byla existence pojmů jako pravda, svoboda, tradice, apod.
Severová nekonkretizuje obsah těchto pojmů a zaměřuje se na jejich postavení v uvažování a komunikaci. Užívání takových pojmů předpokládá určitou „náplň“, obvykle na ně však spoléháme jako na magické formule. Nebereme ohled na to, že je každý naplňuje vlastním významem. To Terezu Severovou vedlo k abstraktním symbolizacím naplňování pojmů významy a jejich vyprazdňování. Postupně se pak dostávala k variacím na samotný průběh plnění a vyprazdňování.
Nedávno se ale k prvotní myšlence vrátila manipulacemi českých deníků, z jejichž listů vymazala všechno až na tyto pojmy. Ve Fotograf studiu konfrontuje tyto a starší práce. Vrací se k intencím, které vždy vnímala jako podstatné, ale ne vždy je potřebovala zřetelně vyslovit.
Jiří Ptáček
