„Jenže – proč vlastně výtvarní umělci stále dokola zobrazují nemožnost dorozumění? V posledku tím jen replikují a množí okolní chaos. Není však úlohou umělců spíše vnášet do zmatenosti tohoto světa nadhled, pevnější zakotvení či dobrou vůli hledat společné porozumění?“
– Kristýna Drápalová v recenzi Dezorientovaní Chalupáři na výstavu finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého 2014 uveřejněné na blogu ihned.cz (http://blog.ihned.cz/2-63203770-06b000_d-79)
„Název výstavy Lež a lži má výklad psychologizující, který sleduje mužský a ženský princip, dominanci a autoritu, a společensko-politický.“
– Edith Jeřábková v textu k výstavě Vladimíra Skrepla ve Fotograf Gallery v Praze.
V první anotaci k výstavě Juliuse Riechela a Davida Krňanského ve Fotograf Gallery jsem si přivlastnil výňatek z kurátorského textu Edith Jeřábkové. Vynechal jsem z něj ale název Skreplovy výstavy. Přečteme si proto větu ještě jednou, tentokrát jako by byla psána k výstavě Představ si, že na stoličce mezi námi sedí mladá dívka.
„Název výstavy má výklad psychologizující, který sleduje mužský a ženský princip, dominanci a autoritu, a společensko-politický.“
Mohlo to vyznívat jako ironie vůči kolegyni, protože ve spojení s názvem Reichelovy a Krňanského výstavy je její tvrzení příhodné a patrně i prokazatelnější. Popravdě jsem ale krádeží chtěl vyvolat zcizující efekt, zpochybnit autorství a na vrstvu vlastní interpretace přiložit vrstvu cizího rukopisu.
U instalace Julia Reichela a Davida Krňanského považuji za zásadní práci s organizací a entropií. Nejednoznačné poselství určitě množí chaos a přispívá k nedorozumění. Zmatenost světa, v němž filosofie sousedí s hiphopem a mrkví, je nám zde ale nejen dosvědčována, ale také nabízena jako fyzicky žitý prostor, v němž významy průběžně zakotvujeme interpretacemi, dokud kotvy zas neodtrhne další vlna. V těchto interpretacích – podle JR a DK – sehrává důležitou roli pohyb prostorem, vidění z různých úhlů a distancí. JR a DK vytvořili autorskou dvojici na pražské VŠUP a dosud uspořádali menší počet společných výstav. Instalaci ve Fotograf Gallery určují tři horizontální plány od stropu k podlaze a řada drobných detailů, vytvářející a zároveň zpochybňují (uspo)řád(ání).
Jiří Ptáček
