Název výstavního kompletu Daniely a Lindy Dostálkových We are still the same and you are always more evokuje okamžik uznání hierarchických vztahů a přijetí podřízené pozice. S ohledem na charakter dosavadní praxe autorek, k níž vedle spolupráce na společných uměleckých projektech náleží rovněž kurátorská činnost (v současné době v PLATO Ostrava), lze takový název vnímat v souvislosti s jejich dlouhodobým zájmem o feminismus. V instalaci výstavy — a rovněž v jejich nové fotografické knize Hysteric Glamour1, která je na výstavě představena v české premiéře — tuto výkladovou linii podporuje opakovaná expozice ženského těla situacích, kdy je vystaveno deformaci či odchylky od normy.
S We are still the same and you are always more to ovšem není až tak snadné, výstava je spíše houževnatějším soustem, které klade odpor redukci na jedinou významovou úroveň. Například hierarchické téma (méně/více) je otevíráno i na abstraktnější úrovni popřením nadřazenosti výstavy nad knihou (vice versa). Hysteric Glamour je tak v galerii prezentována nejen jako objekt, ale jako paralelní způsob nakládání s materiálem, který se s výstavou obsahově protíná, ale není s ní totožný.
Nikoliv náhodou rovněž Dostálkovy navázaly kontakt s Poštovní tiskárnou cenin v Praze kvůli vytištění archů s miniaturami jejich fotografií. U takového provedení ovšem můžeme uvažovat o symbolickém spíše jako o gestu stanovování hodnoty než jako o postulování hierarchie. To podporuje i skutečnost, že návštěvníci v galerii mohou zakoupit jejich nevýstavní, číslované tisky. Do hry se tímto dostává umělecké dílo jako předmět odchodu (zboží), jehož hodnota je v ekonomických vztazích vyjádřena cenou.
S ustavováním hodnoty souvisí stejně tak exkluzivní povaha provedení snímku: jejich fashion estetika, tisk a adjustace. Vědomé užívání postupů módní a produktové fotografie, které u prezentovaného mají zvýšit symbolický kapitál, přitom obloukem spěje zpět ke kulturní perspektivě ženy jako „ideální“, smyslovým senzacím otevřené, afektivně založené a tudíž i principiálně podřízené příjemkyni. V neposlední řadě obdobné téma rozvíjí rovněž úvodní část jejich nového videa s autentickou nahrávkou promluvy nakladatele jejich knihy, v níž definuje základní podmínky úspěchu jejich práce, které v první řadě determinuje povrch.
O výstavě Daniely a Lindy Dostálkových lze uvažovat jako o organismu, jehož jednotlivé části vykonávají dílčí funkce ve prospěch celku. Uvědomíme-li si, že jejími autorkami jsou fotografka a grafická designérka, nabízí se na ní vnímat jak význam účelných/účelových (efektivních/efektních) výrazových prostředků a konceptualizaci tématu hodnoty, jejího ustavování a zvyšování, tak rovinu kritickou a sebereferenční.
Jiří Ptáček
1. Hysteric Glamour. InOtherWords, London 2018.
