Conrada Ventura jsem poznala před dvěma lety, když dokončil MFA na Goldsmiths College v Londýně. V té době sbíral původní hubební produkce určené pro televizní vysílání a za plného sentimentálního efektu je znovuinstaloval a oživoval v galerijním prostředí. Zajímal ho proces vlastní choreografie takovéto události, jejíž záznamy prostě stahoval z YouTube a následně promítal přes otáčející se krystal nebo disco kouli. Jistý patos vyvěral z těchto kaleidoskopických návratů do dob zašlé slávy, které novou fragmentální invokací vytvořily časovou smyčku mezi dnešním odleskem a původním uměleckým a společenským prožitkem – například když Billie Holiday zpívala poprvé v roce 1969 píseň Strange Fruit, kterou napsal jako otevřený protest proti rasismu a lynčování na jihu USA vysokoškolský učitel Abel Meeropol. O co je jednodušší produkce této reinkarnace a získání materiálu, o to jsou podstatnější historické sociální a politické okolnosti pro přisvojení a představení díla v nové filmové naraci.
To, co jiní považují za uzavřenou kapitolu, dokonané dílo, to naopak Conrad Ventur vnímá jako formu otevřenou, jako výzvu. Další časový oblouk představuje Venturiho projekt, se kterým začal v roce 2009. Jeho předchůdcem nebyl nikdo menší než Andy Warhol a jeho slavné Screen testy (Screen Tests), které byly původně prvními portréty provedenými ve filmovém médiu. Většina z nich byla natočena ve Factory mezi lety 1964–66. Conrad se rozhodl použít tuto fámou zatíženou látku pro svůj remake, který uskutečňuje opět prostým způsobem – zachovává původní formát – délku, základní kompozici, světlo, zpožděný playback, přirozený vztah mezi portétovaným a autorem a samozřejmě autenticitu portrétovaných osobností tehdejšího hvězdného nebe (Billy Name, Bibbe Hansen, Ivy Nicholson, Ultraviolet, Jonas Mekas, Mario Montez, Sally Kirkland, Penelope Palmer, Mary Woronov, Taylor Mead). Tato současná perspektiva aktivně pohlíží na minulost a jako Warhol i Conrad zachovává kritický pohled na svět celebrit. Jeho Screen testy přinášejí nejen nové psychologické portréty Warholových superstars, které neztrácejí ani po letech svou auru, ale i jejich vlastní dvojí zkušenost z natáčení a novou zkušenost současného autora z provedení uměleckého gesta starého 45 let.
Conrad Ventur žije v New Yorku a částečně v Paříži, vystudoval v Londýně Goldsmiths College. Byl zastoupen například na skupinových výstavách Greater New York, Quintennial v MoMA PS1 v New Yorku nebo Against Gravity: Will to Power v ICA v Londýně a sólově se prezentoval v The Andy Warhol Museum v Pittsburghu, v Rokeby v Londýně nebo v Momenta Art v New Yorku. V roce 2004 založil umělecký časopis Useless, který vychází dvakrát do roka.
Edith Jeřábková
