Stále věříme, že pohyblivý obraz je jistou formou vizuálního myšlení, zpřesňuje promyšlené a objevuje nemyslitelné. To platilo stejně v čase jeho vynalezení před více než sto lety, tak v dnešní době, kdy je každý roh sdíleného (společného) prostoru opatřen kamerou. Pohyblivý obraz osvobozuje oko, je negativem času, ukazuje to, co oko nemůže nikdy vidět: znaky dekódované reality, spontaneitu a vnější pohyb. Skrývá v sobě dialektický potenciál – je současně emancipačním nástrojem i nástrojem kontroly. Jak napsal Dziga Vertov: Naše oči, točící se jako vrtule, se na křídlech hypotéz rozbíhají k budoucnosti.
Zbyněk Baladrán
Výstava je součástí Fotograf Festivalu „Mezi znaky“
