Příklon k abstrakci je v poslední době patrný ve fotografiích natolik odlišných tendencí, jakými jsou politicky motivovaný dokumentarismus či naproti tomu domněle indiferentní neoformalismus. Společným základem těchto protikladných uměleckých orientací je přitom zájem o formální redukci, abstrahování fotografie z jiných fotografií a konečně i o abstrakci sociálních a finančních procesů. Nové uchopení zastaralého pojmu abstrakce by mohlo rovněž přispět k revizionistickému čtení dějin abstraktní fotografie.
